Video from my presentation 2014 April 19th at TEDxAIU conference in Antalya, Turkey, organized by students of Antalya International University.
English text at the end ...
English grammar correction and translation into Czech by Lucie Veselá. Korektura anglické gramatiky a překlad do češtiny realizován Lucií Veselou.
Merhaba
Rád bych Vám řekl, že můžete změnit svět. Přinejmenším ten svůj vnitřní svět.
Je skvělé, že jsme se tu dnes setkali a můžeme sdílet naše nápady. Jsem rád, že tu dnes jsem, abych Vám mohl říct, co se stalo mou vášní.
Představte si, že vezmete celý svůj život a sbalíte ho do svého batohu. Vezmete všechny Vaše strachy, radosti, štěstí, slabosti, přátele, rodinu a pár dalších věcí, o kterých si myslíte, že je budete potřebovat. Představte si, že si ten stejný batoh dáte na záda a vyrazíte na cestu. Není důležité kam, podstatné je cítit, že jdete správným směrem. Přesně to se stalo mně. Je to asi rok a půl, co jsem procházel Antalií na své cestě do Jeruzaléma. Ale abyste se dozvěděli celý příběh, musím se vrátit na začátek.
Na své putování jsem vyrazil z České republiky, z rodného města dne 1. června 2010, směrem do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Santiago je jedním ze tří svatých křesťanských míst, a jsou zde uloženy ostatky svatého Jakuba Většího, jednoho z apoštolů. Poutní cesta do tohoto města se nazývá Camino de Santiago a je starší než 1000 let a v posledních 30ti letech se stala opět velmi známou a vyhledávanou. Tisíce lidí z celého světa putují pěšky, na kole nebo na koni. Lidé různých jazyků, různého věku, náboženství a barev se tam setkávají a putují stejným směrem. Já jsem dorazil do Santiaga pěšky, se 4000 km v nohách, po 6 měsících a 24 dnech na cestě.
Proč se lidé vydávají na pouť? To byla otázka, kterou jsem si pokládal od samého začátku. Samozřejmě nemůžu mluvit za ostatní, ale mně putování přináší vnitřní mír a určitý druh znovu-propojení se svými kořeny. Ukazuje mi účel, nebo spíše smysl mé existence. Když vyrazíte na tak dlouhou cestu, krok za krokem začnete cítit svůj přirozený rytmus jako tlukot srdce, plynutí dechu a máte čas a prostor zůstat v tichosti a jít hlouběji a hlouběji do své mysli, duše a myšlenek. Ten moment, kdy si uvědomíte, že existuje pouze jedna pravda, je momentem nalezení Vašeho vnitřního míru.
Do putování jsem se zamiloval a nakonec jsem šel asi dva a půl roku (s čtyřměsíční přestávkou), celkem více než 16 000 km (10 000 mil). Prošel jsem 21 zemí, obešel Pyrenejský poloostrov, pokračoval Římem v Itálii a nakonec dorazil do Jeruzaléma v Izraeli. Měl jsem hodně důvodů proč pokračovat, ale také mnoho proč skončit. Rozhodl jsem se však následovat svůj vnitřní hlas a ukázat sám sobě, že můžu dokázat více, než jsem si kdy dovedl představit.
Přes Turecko jsem putoval 2 měsíce a v listopadu 2012 jsem procházel Antalií, kde jsem potkal Collenu a díky ní mohu být dnes tady s vámí. Bylo to poprvé, co jsem byl mimo Evropu, a na začátku jsem se trochu bál a cítil nejistě. Nevěděl jsem, jak mě budou lidé přijímat, ale po pár dnech jsem zjistil, že Turecko a Turkové jsou skvělí hostitelé. Z Antálie jsem pokračoval dál do Tasucu, odkud jsem se přeplavil na Kypr. V té době již probíhal válečný konflikt v Sýrii a putování přes tuto zemi mohlo být velmi nebezpečné.
Merhaba, Salem alekum, cesme, yurijerek – pár tureckých slovíček, které jsem se naučil při svém putování Tureckem. Stejně tak jako v každé další zemi, kterou jsem procházel. Vždy jsem se naučil pár tamních slovíček, abych byl schopen požádal o základní věci, které jsem potřeboval. Na své cestě jsem si však všiml, že putování je jako univerzální jazyk, kterému mohou všichni porozumět. Je to řeč setkávání, řeč, která maže hranice mezi národy, zeměmi, lidmi i jazyky. Na cestě jsem obdržel nádherný dar. Je to dar poznání lidské dobroty, kdy lidé, které jsem potkal a kteří se rozhodli mi pomoci, mi ukázali například správný směr, dali mi vodu, jídlo nebo dokonce místo, kde jsem mohl přespat. A to vše bez očekávání odměny. Jsem přesvědčen, že bych nikdy nemohl dojít tak daleko bez pomoci těchto lidí, kterým říkám „andělé cesty“.
Na cestu jsem vyrazil ve skoro 30ti letech a vrátil se po téměř 3 letech. Mnohokrát jsem přestal přemýšlet o budoucnosti, o minulosti a cítil pouze přítomnost. Ten magický moment, kdy vlastně nepřemýšlíte, ale žijete. Měl jsem čas přemýšlet a nechat Boha ke mně promlouvat. Měl jsem čas přeskládat své životní priority. Některé otázky, které jsem si pokládal před putováním, byly zodpovězeny na cestě a některé již nepotřebovaly být zodpovězeny. Samozřejmě existovaly okamžiky, kdy jsem se cítil slabý, ale naučil jsem se nebrat se tak vážně. Naučil jsem se, že i dům můžeme vystavět pouze kámen po kameni. Na cestě jsem si všiml, že jsem přestal o svém životě snít a začal ho žít. A naučil jsem se spoustu dalších věcí.
Na cestě jsem našel Boha. Jsem křesťan, ale můj pohled je spíše ekumenický a snažím se jít za dogmatismus víry a vidět, co je za ní. Hledám a nacházím věci, které společnost a lidi nerozdělují, ale naopak spojují. Chůze, zejména dálková chůze a putování jsou velmi dobrým způsobem jak spojit lidi dohromady na jednu cestu. Což je důvod, proč připravuji nový projekt - putování pro mír okolo celého světa. Věřím, že díky chůzi nacházím svůj vnitřní mír a přeji si, aby tento pocit sdílelo co nejvíce lidí. Chci motivovat druhé, aby se vydali na svou vlastní cestu.
Budu putovat od vesnice k vesnici, od města k městu a od jedné země k další. Ne najednou. Budu se vracet do České republiky každých 6 měsíců, protože chci sdílet, co jsem poznal na cestě. Chci putovat s poselstvím míru, které bude sázeno semínko po semínku jako Stromy míru. Zvu Vás i ostatní lidi z celého světa, abyste se ke mně připojili a abychom společně, krok za krokem, spoutali naši planetu láskou, jednotou, rovností a pohostinností. Chystám se putovat pro různé charitativní a mírotvorné organizace. A zároveň chci představit různé projekty putování, které právě teď probíhají.
A protože tématem dnešního dne je Mezinárodní spolupráce, představuji Vám pár iniciativ, které Vás mohou inspirovat.
Mezinárodní projekt, který začal v roce 2012 v Rakousku nápadem vytvořit poutní cestu lásky od konce na začátek. Z Finisterry ve Španělsku do Jeruzaléma v Izraeli. 2 světadíly, 15 zemí a více než 7 500 km. Je to poutníky založená organizace, kterou podporuje 7 chodců, kteří již dorazili do Jeruzaléma, a počet členů narůstá každý rok. Je před nimi ještě velká práce na Balkáně, v Turecku, Sýrii a Jordánsku.
na pěší cestu z Bruselu do Istanbulu. Cesta dlouhá 3 600 km z hlavního města Evropy přes bývalé balkánské geopolitické hranice až k bráně Východu.
Jorsala je belgická iniciativa Sebastiena de Fooze a cílem je vytvořit stezku, která kříží Evropu a vytváří prostor k přemostění kulturních, náboženských, politických a etnických rozdílů.
100 let po začátku 1. světové války, Jorsala připomíná křehké hranice té doby, z Ypres do Sarajeva. Tato pěší cesta dlouhá 2 230 km je věnována solidaritě a mírovému dialogu a zahrnuje i připomenutí okamžiků 1. sv. války v Ypres a Sarajevu a naději do budoucna. Ze Sarajeva pokračuje Jorsala do Istanbulu.
Na začátku byla Lycijská stezka, první značená dálková treková stezka dlouhá 550 km, která byla vyznačena před více než 10 lety. Tato společnost byla založena v červenci 2012 s cílem udržovat stávající kulturní stezky, vytvářet nové a nastavit standardy kvality pro jejich udržování. Nyní je v Turecku celkem 19 kulturních stezek a další jsou postupně vytvářeny. Společnost spolupracuje s evropskými i světovými asociacemi s cílem vytvořit ty nejlepší standardy.
Jejím cílem je ustanovit Velehrad (který se nachází na Moravě v České republice) novým evropským poutním místem. Svatí Cyril a Metoděj, kteří přišli na Moravu v 9. století, byli velmi důležití pro slovanskou kulturu. Položili totiž její základy. Stali se patrony Evropy. Společnost zahrnuje spolupráci asi 10 evropských zemí a cílem je spojit Velehrad s Římem a Thessaloniki v Řecku. Cílem je vytvořit více než 3000 km pěších stezek, které budou sledovat staré tradiční cesty.
Abrahám je patronem tří světových náboženství, která pochází z tohoto regionu – judaismus, křesťanství a islám. Cílem této iniciativy je vytvořit dálkovou pěší stezku přes Střední Východ. Stezka následuje cestu Abraháma a jeho rodiny a oslavuje jeho příběh pohostinnosti a laskavosti k cizincům. Prochází 6 zeměmi a první skupina, která po ní putovala v roce 2006, ušla cca 1 000 km. Od té doby prošlo touto stezkou tisíce dalších poutníků a chodců. Tato iniciativa podporuje místní organizace v rozvoji Abrahámovy stezky prostřednictvím různých aktivit. Stezka je postupně vytvářena, doslova krok za krokem v různých regionech Středního Východu a v současnosti je vytvořena přes 400 km dlouhá stezka, která zahrnuje i místní průvodcovství a komunitní pohostinnost na cestě.
A nyní bych se s Vámi rád rozloučil s jednou ze svých básní:
Lidé a chůze vytvářejí cestu, tak putujte se mnou.
Děkuji Vám.
English version
Merhaba
I would like to tell you that you can change the world. At least your inner world.
It is great we can be here today and share our ideas together. I am glad to be here today to tell you what my passion became.
Imagine that you take whole your life and pack it inside of your backpack. You take all your fears, joy, happiness, weakness, your friends, family and a few things you think you need. Imagine that you take this backpack on your back and start walking somewhere. It is not so important in which direction, but important is that you feel it is the right direction for you. This is exactly what happened in my life. It is about 1,5 year when I walked through Antalay on my way to Jerusalem. But to know the whole story we have to return to the beginning.
I started my walking from Czech Republic, my hometown city 1st June 2010 in direction to Santiago de Compostela in Spain. It is one of the three Holy Christian places, where the relics of Saint James - one of the apostles – are placed. This pilgrimage is called Camino de Santiago and is older than 1000 years and in last 30 years became very famous again, the thousands of people from all around the world are walking or riding bicycles or even horses to get there. People of different languages, age, religions or colors meet there and follow one direction. I arrived to Santiago with 4000 km in my feet and after 6 months and 24 days on the way.
Why people go for a pilgrimage? That was a question for me since the beginning. Of course I cannot speak for others, but for me the walking gives me inner peace and a kind of reconnection with my roots. It gives me the purpose or maybe better, the sense of my existence. When you go for a such a long walk, step by step you start feel your natural rhythm as heart beating and breath flowing and you have time and space to stay in the silence and go deeper and deeper into your faith, mind, soul and thoughts. Moment when you realize that there is only one truth is the moment of finding your inner peace.
Imagine that you take whole your life and pack it inside of your backpack. You take all your fears, joy, happiness, weakness, your friends, family and a few things you think you need. Imagine that you take this backpack on your back and start walking somewhere. It is not so important in which direction, but important is that you feel it is the right direction for you. This is exactly what happened in my life. It is about 1,5 year when I walked through Antalay on my way to Jerusalem. But to know the whole story we have to return to the beginning.
I started my walking from Czech Republic, my hometown city 1st June 2010 in direction to Santiago de Compostela in Spain. It is one of the three Holy Christian places, where the relics of Saint James - one of the apostles – are placed. This pilgrimage is called Camino de Santiago and is older than 1000 years and in last 30 years became very famous again, the thousands of people from all around the world are walking or riding bicycles or even horses to get there. People of different languages, age, religions or colors meet there and follow one direction. I arrived to Santiago with 4000 km in my feet and after 6 months and 24 days on the way.
Why people go for a pilgrimage? That was a question for me since the beginning. Of course I cannot speak for others, but for me the walking gives me inner peace and a kind of reconnection with my roots. It gives me the purpose or maybe better, the sense of my existence. When you go for a such a long walk, step by step you start feel your natural rhythm as heart beating and breath flowing and you have time and space to stay in the silence and go deeper and deeper into your faith, mind, soul and thoughts. Moment when you realize that there is only one truth is the moment of finding your inner peace.
I fell in love with walking and finally I walked for about 2,5 years (with 4 months brake), in totally more than 16000 km (10 000 miles), I walked through 21 countries, walked all around the Iberian Peninsula, reached Rome in Italy and after that Jerusalem (Kudus) in Israel. I had many reasons to continue, but also many to stop. But I decided to follow inner voice and to show myself that I can do more than I could ever imagine. I walked also 2 months in Turkey and in November 2012 passed Antalya where I met Colleena and thanks to her I am here today. It was first time I was away from Europe and on the beginning I was little bit afraid and uneasy, because of expectations how people will accept me, but after few days I found Turkey and Turkish people as a great hosts. From Antalya I continued to Tasucu where I took ferry boat to Cyprus, because it was already time of war conflict in Syria and walking there could be very dangerous.
Merhaba, Salem alekum, cesme, yurijerek - a few words which I learnt on my way. Same in every country, I had to learn to be able to ask for basic things I needed, but what I realized on my way is that walking is a universal language which everybody can understand. It is the language of reunion which deletes borders between nations, countries, people and languages. I received beautiful gifts from the people along the way who decided to help me, showed me the right direction, and gave me water, food or even shelter. I am sure I could never walk so far without people's help and I call them angels of the way.
I was 30 years old when I set out and returned after nearly 3 years on the way. Many times I stopped thinking about future, about past and I just felt the presence. I had time to think and let the God talk to me. I had time to rearrange priorities of my life. Some questions I have had before walking got an answer and some others just simply stopped coming to me. Of course there were some moments I felt weak, but I learnt not to take myself too seriously. And I also learnt that we can build the house only stone by stone. On the way I realized that I stopped dreaming about my life and I started living it. And many other things I have learned.
I found God on the way. I am Christian but my vision and view is more ecumenical and I am trying to go behind the dogmatic faith and to see behind the mirror. I am searching and seeing things which do not separate the society but things which join people together. Walking, especially long distance walking and pilgrimage are very good way to bring people together on the same track. And this is the reason I started preparing a new walking project. Walking for Peace all around the world. I believed that with the walking I am touching the inner peace and I wish to share this with as many people as possible and to motivate others to start their own journey.
I will walk from the village to the village, from the city to the city and country by country. Not in one piece. I will return back to Czech Republic every 6 months, because I feel to share what I will see on the way. I am going to walk with message of peace which will be planted seed by seed as a Trees of Peace. I am inviting you and people all around the world to walk with me and together we can bind our planet step by step with love, unity, equality and hospitality. I will walk for different charitable and peacemaking organizations. And also to promote different walking projects which are running right now.
And because topic of today event is International collaboration here are some initiatives which can inspire you:
And because topic of today event is International collaboration here are some initiatives which can inspire you:
An international project started in 2012, initiated in Austria with idea to build pilgrim path of love from the end to the beginning. From Finnistera in Spain to Jerusalem in Israel. 2 continents, 15 countries and more than 7500 km. It is pilgrim based organization where actually 7 walkers who already reach Jerusalem support this initiative and there are new members joining every year. There is huge work ahead of us on Balkan, Turkey, Syria, Jordan.
Jorsala invites everyone…
Jorsala invites everyone…
…to go on a journey together FROM BRUSSELS TO ISTANBUL on foot. A hike of 3.600 kilometer from the capital of Europe, passing the Balkans’ former geopolitical fault lines, to finally reach the gate to the East.
Jorsala is a Belgian initiative of Sebastien de Fooz and the aim is to create a path which crosses Europe and which creates spaces to bridge cultural, religious, political and ethnical differences.
A hundred years after the beginning of World War I, Jorsala commemorates the fracture lines of that time, from Ypres to Sarajevo. This journey of 2.230 km on foot is dedicated to solidarity and dialogue, with a moment of remembrance in Ypres and Sarajevo and hope for the future. From Sarajevo, Jorsala continues to Istanbul.
On the beginning there was a Lycian Way, first established way-marked long distance Turkish trekking path 550 km long. This was more than 10 years ago. Turkey’s new Culture Routes Society was established in July 2012 in order to sustain existing culture routes, to promote the establishment of new routes, and to set best-practice standards for their development. There are now 19 culture routes in Turkey and other one are under development. Society is cooperating with Europe and World associations to share best-practice standards.
Has a target to established Velehrad which is in Moravia region in Czech Republic as a new European pilgrim center. Saint Cyril and Methodius are very important for Slavic culture, they came to Moravian region in 9th century and established basics of Slavic culture. They became co-patrons of the Europe. There is a team working last years and have a great ambitions, planning to involved about 10 European countries and connect Velehrad with Rome and Thessaloniki in Greece. There should be more than 3000 km of walking paths which will follow old traditional roads.
Abraham is the patriarch of three world religions that originate from this region – Judaism, Christianity and Islam. This initiative aims to create long-distance walking trail across the Middle East. The path retraces the cultural memory of the journey of Abraham and his family and celebrates its story of hospitality and kindness to strangers. It is crossing 6 countries and first group walked in 2006 and passed about 1000 km. The Abraham Path Initiative supports local partners in developing the Abraham Path with many different activities. Since this time thousands of other walkers and pilgrims walked in their steps. The path is a work in progress, literally growing step by step in various sections throughout the Middle East which presently make up over 400km of trail with local guiding and community hospitality along the way.
And I would like to say you good bye with one of my poems:
Morning moment
That morning
strange morning
Quiet
Everything is quiet
When even nature did not whisper
And the pin fallen from the sky could not be heard
In that moment
Precisely in that moment
something or someone inside of me
gave a talk
My soul shivered
in the memory of a morning dew
which tiptoed in a night darkness
to wash away all the sins of the previous day
I give a thank
for every new morning
when I can kiss and grasp straws of grass between my lips
to knead the rests of cow´s dung between my fingers.
For that mornings
when a sweat of the days passed long ago
is trickling down from my lips
*
There are moments
There are
and will stay forever
*
The path is made by walking. Walk with me...
Tešekur ederim, thank you.
